2011

" TROSKY "

2.ROČNÍK 2011
Sobota 16.července
Délka trati: 22 km
Teplota ve stínu: 21-27 °C
Start: Turnov, hl.nádr. (v 9:24h) - odjezd z MB, hl.nádr. (v 8:38h)
Cíl: Mladějov, žst (v 18:05h) - příjezd do MB, město (v 19:14h)
Dosažené cíle: Rozhledna Hlavatice, hrad Valdštejn, zámek Hrubá Skála, hrad Trosky.
Účastníci: 7 (Ludja, Slába, Dandys, Luci, Dita, Dáša, Tomík)

V sobotu proběhl 2.ročník pochodu, který pořádá florbalový tým U.F.O.S. Akce se můžou zúčastnit milovníci výletů z řad klubu, jejich rodin a dobrých známých. Letošní rok se vydařil a posunul tuto událost zase na vyšší úroveň. Po celý den bylo krásné počasí, ručička teploměru se pohybovala v rozmezí 21 až 27 stupňů. Pochodu se zúčastnilo nakonec 6 odvážlivců + malý Tomášek Pletků. "Ufoni" dostali do svých nohou stejně jako loni porci 22 km a rovněž se poprali s úseky, které původně nebyly v plánu. Celodenní  akce přinesla spoustu úsměvných okamžiků, nevšedních zážitků a heroických fyzických výkonů (zejména hrdého otce Dana Pletky, který se úspěšně popasoval s úkolem soumara, jenž cestou necestou tlačil kočárek).

Všichni účastníci se sešli už v autobuse MHD Mladá Boleslav s označením A. Partička si musela pečlivě prověřit, jak že se to v buse platí a kolik. Na konečné stanici "Hlavní nádraží" už bylo patrné, že hezké počasí vylákalo na výlet dost lidí. Rychlík směr Turnov byl beznadějně plný, a tak ufoni strávili začátky výletu mezi dveřmi. Zde si první hlášku připsala Dáša, když na jedné ze zastávek okřikla svého Dana "Zavři dveře...!" zrovna v okamžik, kdy kolem procházela poněkud vyděšená dáma. Ta nakonec bez větších debat vykonala uložený úkol za Dana :-) Jako nebojácná se prezentovala Lucka, když neohroženě vlétla na záchod (poctivě počkala, až se vlak rozjede), avšak nikdo neví zda a jak vše uvnitř proběhlo...

Pěší a tedy ta nejdůležitější část akce začala na hlavním nádraží v Turnově. Asi tak po 500 metrech a chůze kolem rychlostní komunikace mělo trio Slába, Dandys a Dáša vtipné poznámky na výběr a pohodovost trasy. "Jen se smějte..." pronesl organizátor akce Ludja a dobře tušil, že rozhledny většinou bývají na kopci (prvním cílem byla rozhledna Hlavatice). Na jeho slova došlo krátce na to. Dandyse a jeho kočárek prověřilo dlouhé schodiště. Jako pomocník v nouzi mu byl Slába. Ludja vše dokumentoval svým Canonem... Vítězem první horské etapy se nakonec stal Slába, který stanul na rozhledně jako první. Na paty mu však šlapal malý Tomík, a kdyby na rozhlednu nevedly schody, tak kdo ví... :-)

Po vítaném odpočinku směřovaly další kroky směr hrad Valdštejn. Po dalších metrech stoupání, začal být Dandys už poněkud skeptický a z jeho čela ze řinul pot. Cesta se však postupně zlepšovala a byla přijatelná pro všechny jedince. Od rozhledny trvala do druhého cíle cesta 24 minut a hrad Valdštejn, tak mohl uvítat nové rytíře (jednoho s kočárkem, druhého s turistickými holemi). Ludja, jakožto organizátor a mluvčí v jedné osobě, zkusil své štěstí u paní, která hrdě prodávala vstupenky na tento ušlechtilý hrad. "My jsme taková partička, dáte nám nějakou slevu?" zeptal se rozhodně. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: "Ne"... pravila suše prodejkyně. No, co se dalo dělat. Partička vešla na nádvoří hradu právě v okamžiku, kdy zde začínala své představení v dobových věcech skupina umělců. Po chvíli všichni zúčastnění pochopili, že představení je mířeno pro děti, tak se jejich natěšené tváře začali kulatit či kabonit. Jen Ludja se po skončení představení nechal s hlavním hrdinou vyfotit... :-)

Po důkladné prohlídce se výletníci už už vydávali směr Hrubá Skála, když najednou ženské osazenstvo party zbystřilo a o pár minut start odložilo, neboť zrovna přijeli svatebčané a baby prostě museli vidět nevěstu, jaké má šaty... Pro muže, nepochopitelná to věc :-) Cesta na třetí záchytný bod vedla po turistické tepně. UFOS potkali nespočet turistů, kočárků i cyklistů. Po cestě se zástupci mužského pokolení rozhodli podívat na skálu prince Bajaji, zatímco holky si oddychly. Zámek Hrubou Skálu nikdo z pěšáků neřešil, všichni s potěšením zapadli do restaurace a hodně se těšili na dlabanec. Zde se rozhodovalo, jakým směrem se parta vydá, protože 7,5 kilometrů bylo zdoláno za 3 a půl hodiny a do cíle zbývalo ještě cca 12,5 km. Rodinka Pletkovců se ale nechala umluvit k dalšímu pokračování.

Dita, která se po většinu cesty držela na čele skupiny neodolala a vypůjčila si od Ludji jeho hůlky a vypadala spokojeně. Malému Tomíkovi se zase zjevně zalíbilo slovo NE a neohroženě jím všechny kolem sebe bombardoval. Vůbec, malý Tomík byl neustále středem pozornosti. Tu si vynucoval svým nezdolným elánem a výdrží. Po hodině a půl šlapaní se ufonům objevil před zraky poslední vrchol letošního 2.ročníku. Zřícenina hradu Trosky. Tady na rozcestí pod hradem padlo další rozhodnutí. Zda jít hned směr Mladějov (žel. stanice), nebo si dát svačinku v hospůdce. Osud tomu chtěl a malý Tomík zde potkal svou první lásku... ale sám o tom možná ani nevěděl :-)  Zatímco dospěláci do sebe ládovali zmrzliny či piva, Tomík vysvětloval jisté dívence v dětském koutku, jak má obsluhovat místní bagr. Ta to zjevně ocenila a neváhala svůj nový objev okamžitě přestavit své rodině. "Pojď se mnou" pravila, a náš sedmý účastník pochodu neváhal a proběhl s úsměvem kolem naší skupiny. Z chomoutu ho zachránila jeho mamča Dáša... "Musíme jít, rozlučte se..." zněl neúprosně její alt.

V závěrečné fázi pochodu začala působit únava i na průvodce Ludju. Pod Troskami na poslední chvíli nasměroval družinu správných směrem, aby posléze v Dolním mlýně udělal osudovou chybu-nechybu. Zde měli dobrodruzi přejít ze zelené stezky na červenou... což však neudělali a vesele pochodovali dál. Ve vesničce Podhúra se Dita, která byla opět v čele, zeptala kolemjdoucích turistů, jestli jdeme správně do Mladějova. Odpověď, však byla překvapivě negativní: "To teda nejdete. Mladějov je támhle, po silnici dolů". Nejvíce se začervenal organizátor Ludja. Po příjezdu do Mladé Boleslavi, ale v tomto omylu našel i klady. "Díky té chybě, ale máme společnou fotku a přidali si další 2 km navíc a tím vyrovnali loňský první ročník"... pronesl s úsměvem. Do Mladějova nakonec ufoni dorazili ještě se dvaceti minutovým předstihem a na opuštěné železniční stanici si v klidu počkali na moderní osobní vlak. Většina účastníků jela v Regionově poprvé a velmi je potěšil především prostorný wc :-)

V čase 19:14 dorazila celá tlupa bez větší ujmy na železniční stanici Mladá Boleslav město a vydala se po svých trasách domů, složit své nohy do postele. Skončil tak 2.ročník pochodu ufonů... ať žije ročník třetí :-)