2012

" DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY "

3.ROČNÍK 2011
Sobota 30.června
Délka trati: 12,5 km
Teplota ve stínu: 25-34 °C
Start: Březina nad Jizerou (v 10:30h) - odjezd z MB, město (v 9:37)
Cíl: Mnichovo Hradiště, žst (v 16:03h) - příjezd do MB (v 16:55h)
Dosažené cíle: Drábské světničky, hrad Valečov.
Účastníci: 6 (Ludja, Slába, Mocák, Luci, Terez, Martinka)

Dvě třetiny týmu se sešli na vlakovém nádraží Mladá Boleslav město. Zde nastala chyba v součtu osob, které by se měli zúčastnit pochodu. Jelikož s Mocovičem a jeho malou Martinkou dorazila i manželka Aneta, zakoupil Ludja skupinovou jízdenku pro 5 osob. Následně se ukázalo, že jede pouze Michal s Martinou.

Ve vlaku si chyby průvodčí ihned povšiml a poptal se: "kde máte toho pátého?... No, včera skončila škola, že...!?" trefně zavtipkoval. Hned na první zastávce (MB, hlavní nádraží) ukázaly své kouzlo České dráhy. Ufoni nabrali 15 minut zpoždění.

V Mnichově Hradišti nastoupili do osobního vlaku číslo 9568 zbylí dva pěšáci - Slába a jeho těhulka Tereza. Ta neskrývala, jak se těší na jízdu vlakem, ale to netušila, že pojede pouze jednu stanici. Oficiální start pochodu byl stanoven ve vesničce Březina. Počasí v tu dobu nevypadalo vůbec špatně. Bylo mírně pod mrakem a příjemných 25 stupňů. Největší zápřah a nápor na fyzický výkon čekal na ufony hned v úvodu při stoupání na Drábské světničky. Partička tuto etapu měřící 3,5 km zvládla vcelku v pohodě a zadýchala se minimálně.

Hlavním mluvčím se dle tradice stal opět zástupce mladé generace - tedy Martinka Mocová... ta pusu prostě nezavřela... Za Klamornou při sestupu s sebou malá M švihla a udělala si modřinu nad kolenem. Vše hbitě zdokumentoval organizátor akce Ludja.

Následně zraněné cestovatelce slíbil, že když nebude brečet, zanese její statečnost do svého referátu o pochodu, načež malá juniorka suše odsekla "to určitě"...

Až do dalšího bodu pochodu - hradu Valečov, neustále prověřoval Psychickou odolnost dotěrný hmyz. Nemilosrdně  bombardoval ufony při procházce lesem. Chlapi nasadili rychlé tempo a ošívali se v rytmu Čardáše. Přirozeně tak vyselektovali skupinu... (jak trefně poznamenal Mocák) - děvčata totiž své tempo kupodivu nezrychlily a odpadly z hlavního pole.

První delší pauza byla v dřevěném kiosku na kopci v Zásadce. Tady absolvovali tzv. hranolkovou párty - všichni zúčastnění neodolali tomuto pokrmu. Příjemné posezení trvalo přesně hodinu, během které se obloha nad hlavami ufonů naprosto vyčistila a teplota vzduchu začala nemilosrdně stoupat. U zříceniny hradu Valečov se konala akce pro děti: "Pohádka na Valečově". Ufoni šli ale opačným směrem, takže se placení vlezného vyhnuli.

Po krátké přestávce přišla na řadu náročná, poslední etapa pochodu. Otevřenou krajinou při teplotě 34 stupňů se museli dobrodruzi protrápit 4 kilometrovou cestou až do Mnichova Hradiště. Za vesnicí Přestavlky přišlo na řadu "lehké osvěžení" - Mocovič nečekaně zaskočil svého potomka a zákeřně "Marty" polil hlavu vodou. Ostatní pochodující jen tiše záviděli :-)

Na přejezdu před nádražím v Hradišti se odpojila dvojice "Slabáků" a nasměřovala své kroky rovnou domů (cca 2,5 km). Při loučení pronesl zcela neskromně Jirka, aby bylo zaneseno do análů, že oni dva, narozdíl od nás zbylých, ušlapali o dalších 5 km víc... :-)

Zbytek tlupy si sedl do hospůdky poblíž stanoveného cíle u nádraží v Hradišti. Cesta vlakem domů se ale nakonec nekonala. Záchraný modul (Škoda Superb, nebo tak něco) přivezla Mocovičova drahá polovička. Ludja se musel ještě na závěr poprat s technickým problémem a to se svými trekingovými holemi, které nešli zmenšit... leč do auta se vešly a partička se mohla vydat domů na zasloužilý odpočinek. Sláva 3.ročníku, ať žije ročník číslo 4...